Akce se konala 4.7. - 8.7. a zůčastnila se jí Míša, Standa, já a zbytek autobusu. Jednalo se o přechod Kitzbühelských Alp, jak již sám název napovídá, spalo se ve stanech přímo ve volné přírodě (což mám ze všeho nejraději - opravdu nesnáším např. systém ve Vysokých Tatrách, kde je nejbližší kemp asi tak 20 km pod horama a v horách se spát nesmí - to tady taky ne, ale to bych neřešil :-)) a měli jsme prakticky po celou dobu skoro ideální počasí. :-)

Určitě se vám bude hodit mapa. Mapa středu Rakouska .


Tak tady někde začalo naše putování. Myslím, první louka za parkovištěm, kde nás vyklopili z autobusu. Stando vzpomínáš na svou rozbitou flašku?

A teď už si to konečně kráčíme po cestě a zatím si ještě naivně myslíme, že známe cestu a když tak máme "kvalitní" kopii mapy, ne?

Nevím jestli už nám v tomto místě došlo, že fakt nevíme kde jsme, nebo zda-li to bylo ještě o pár metrů dál, ale rozhodně po rozhoru Standy a Míšy (já se aktivně nezapojoval :-)) s místním domorodcem se nám hodně vyjasnilo.

Míša pózuje před statkem nějakého "místního zemědělce", v pozadí Vysoké Taury (není to nádherná kombinace?)

A toto je pohled na již zmíněný statkářův příbytek.

Rozkvetlých azalek jsme potkali celé stráně. Vláďa Zíta (šéf výpravy) mi říkal, že se mu to podařilo pěkně načasovat.

Pohled do neznámé doliny (možná není až tak neznámá, ale pro mě nyní už je). Kdo má dobré oči, uvidí dole pasoucí se kravičky.

A už tu máme první vrcholové foto. Všichni jsme moc rádi, že jsme se sem vyškrábali, batohy jsme pro jistotu nechali ležet pod kopcem. Kopec se jmenuje "Grauber kogel" (úplně jistý si z té fotky nejsem)

Standa a Míša na témže vrcholu.

Po celodením putování jsme konečně objevili náš zbytek výpravy - vlevo dole jsou vidět jejich stany.

Míša na vrcholu Geisstein (2366 m n.m.). Je to předpokládám vrchol z té minulé fotky a bylo to zároveň jedno z nejvyšších míst, které jsme při našem putování potkali.

Stejný vrchol, ale více lidí. To jsem zvědavý jestli to dám do hromady. Zleva (beru pouze lidí s tváří viděnou v objektivu): já, Ondra, Standa, Petr a uprostřed Míša.

Že by pohled z toho Geissteinu do údolí? (nevím, nevím)

Noo, to bude taky nějaký kopeček po cestě.

A tohle je náš druhý bivakovací tábor.

Standa drbe koníka za ušima :-)

Koník okusuje Míšu.

Taky nějaký kopec.

V dáli je vidět hospůdka blízko našeho třetího nocovacího stanoviště, posloužila nám jako úkryt před bouří a nejen jako úkryt. (Když tak o tom teď přemýšlým, tak to bude asi nejaká jiná "bouda", nebť následuje ještě mnoho fotek, které byly pořízeny dříve)

Pohled z neznámého kopce v Kitzbühelských Alpách. Ten průvod co kráčí dole po cestě, je druhá část naší výpravy pod vedením Vládi, jsou to takzvaní údoláři. :-)

A takhle drsně vypadá celá naše skupina pohromadě :-)

A takto nádhreně vypadaly hory ráno po bouři.

Míša a pod kopcem je Zell am see.

Závěrečné a hlavně vytoužené koupání v Zell am see. Potom jsme už jen nastoupili do autobusu, počkali než ho nastartujeme s vybitou baterkou, strachovali se o jednu opožděnou turistku, rozjeli se, začalo lejt jako z konve a odjíždíme do Prahy.

Vytvořeno 21.04.2002 17:32