Mont Blanc 2006 Hlavní stránka Rudná magistrála 2007



title.gif





Jednoho pěkného dne na začátku září mi píše Standa, zda bych s ním nejel 16.září přes víkend na Watzman. Jelikož letos kopců moc nebylo, ferratek taky ne a navíc jsem tento rok nikde nebyl se Standou, měl jsem hrozné nutkání se s ním na tu akci vypravit. Bohužel 19. září jsem měl termín doktorské zkoušky a nechtěl jsem poslední tři dny přípravy strávit běháním po kopcích, nezbylo mi nic než odmítnout.


f0016.jpg

Naštěstí na ten víkend byla prý nepěkná předpověď počasí v oblasti Alp a tak se akce nekonala. Místo ní se o týden později vytvořil plán na akci poněkud soukromější a to výstup na Hochkönig (2941) po zajištěné cestě Königsjodler (Kvalitnější PDF). Tento plán mě nadchnul hned z několika důvodů: měl jsem za sebou tu nešťastnou zkoušku a potřeboval si trochu oddechnout, ferrata Königsjodler patří mezi ty obtížnější kousky v Alpách a tak se zde naskytla příležitost zkusit něco nového, náklady na akci byly poměrně zanedbatelné, jel sem se Standou a hlavně nás tam vezl Petr Schnabl (člen velkých Himalájských expedicí), otec Kristýny, která nyní po mě převzala Standův outdoorový výcvik a nejen ten :-), takže jsem nemohl odolat poznat tyto lidi.


f0018.jpg

Již několik dní předem jsme si se Standou posílali různé linky ohledně plánovaného klettersteigu, uvažovali o tom, kolik náhradních plenek budeme asi potřebovat, nebť jsme si ferratu přeškálovali do Italských barviček na optimistickou černou barvu. A jelikož jsme předchozí rok lezli v Dolomitech jen červené krváky, byl zde jasný důvod k jistým obavám, nebo alespoň k jistému očekávání z nevšedního zážitku s nejistým koncem :-). Tak tedy: Königsjodler na bergsteigen a Königsjodler na horydoly.


Asi bych se měl podělit o dobrou low cost zkušenost s ferratovými rukavicemi. Asi stejnou (možná i lepší :-)) práci odvedou obyčejné rukavice pracovní, které koupíte za necelých dvacet korun v TESCU, nebo podle Standova vyjádření, kdekoliv kde prodávají lopaty a podobné věci. Těmto rukavicím pak příslušně odstřihnete prsty, to abyste měli v rukou cit a hlavně abyste byli příslušně in.


f0031.jpg

Jako druhou šikovnou poznámku, bych chtěl říct, že to chce nějaký příslušně malý batoh. Já tam lezl se svým Deuterem 75+10 a mohu říct, že někteří členové možná měli lehčí batoh s věcmi než já prázdný batoh. Má to svoji další výhodu, že do malého batohu prostě moc věcí nedáte a tak nebude přemýšlet co všechno si s sebou vzít. Chce to vodu, aspoň jednu PETku, nebo méně slunečné počasí. Ale vzhledem k tomu, že z ferraty se bude dost blbě scházet, takže pokud zrovna nejste vyznavači adrenalinového kličkování mezi blesky, případně elektrošoků na ocelovém laně, volil bych spíš víc té vody.


Pokud chcete strávit nocleh na chatě Matrashaus je asi vhodné si místo dopředu zarezervovat. Kapacita je kolem 100 míst, ale v našem termínu byla zřejmě plně obsazená. Cesta v jednom dni nahoru a dolu je možná, ale asi musíte být dostateční tvrďáci, nebo aspoň nadšenci. Navíc nejkratší cesta zpět k parkovišti vede nechutnou sutí, kde na vás pořád někdo hází kamení, takže není o co stát.


Jistě přijde vhod mapa s náčrtkem naší cesty. Mapa středu Rakouska .



Pátek 22.září 2006
Cesta na parkoviště Dienter-Sttl.


Lehce před třetí vyhlížím u výlohy prodejny Kiwi - svět průvodců a map (malá reklama jistě neuškodí). Nejprve si mě všimla paní Schnablová a prý zda-li jedu na Hochkönig. Po chvíli přišla venčit psa Kristýna. Jdu s ní, ale pes místo toho aby si hleděl okolních kanálů, tak stále poskakuje kolem mě, respektive skáče na mě. Nějak se to nakonec podařilo a pejsek se vyčůral a tak se vracíme zpátky, mezitím ukládám batoh do auta a vzápětí přichází Standa. Celkem nás jedou tři auta, tj. 12 lidí. Cesta pěkně ubíhá, zjišťuju od pana Schnabla jak to funguje v Nepálu. Mezitím je krátká přestávka na večerní posilnění a pak už jen frčíme Rakouskem. Na určené parkoviště přijíždíme někdy po desáté. Uleháme pod širák mezi auty, kterých je zde požehnaně (zřejmě bude zítra na ferratě pěknej frmol).


Sobota 23.září 2006
Cesta na Hochkönig po zajištěné cestě Königsjodler


f0001.jpg f0005.jpg

Ráno ještě za tmy balíme batohy, necháváme v autě přebytečné, zbytečné a mnohdy i docela šikovné a dokonce pro případ špatného počasí i důležité věci, ale škaredě nebude, neboť počasí bylo objednané. Nechávám v autě i půlku pečeného kuřete, čehož budu večer litovat, není totiž jasné zda budeme večer spát na chatě, nebo zda sejdeme zpátky k autu. No což, kuře je v autě, ale fotografickou brašničku se dvěma objektivy s sebou vzít musím, i kdybych měl u toho zdechnout, škoda jen, že stativ leží doma :-).

Nejprve je třeba od parkoviště Dienter-Sttl. (1342) po cestě 432 dojít přes chatu Erichhütte (1545) do sedla Hochscharte (~2200). Pohodovej pochoďák s pěknými výhledy. Pak začíná ferrata. Přezbrojíme, Kristýnka se nám trochu fláká a tak je tatínek trochu nervózní, ale k výraznějšímu vyhrocení nedojde. Ještě z legrace nabádám Standu, aby se do konfliktu vložil, vždyť tam má želízko v ohni :-).

Docela překvapí hned několik prvních metrů cesty. Když je překonáte, oddechnete si, neboť cesta není celou dobu taková, někdy ale bude i o něco ostřejší, ale to už si zvyknete. Někde jsem se dočetl, že cesta je poměrně vzdušná. Asi je to pravda, ale měl jsem představu, že se v tomhle ohledu trochu víc nadýchám. Spíš než vzdušná mi přijde, že některé úseky jsou zbytečně těžké. A jak už taky někde psali, malí lidé zde budou mít jisté problémy, ale vždy se to dá přeručkovat po laně.

f0007.jpg f0014.jpg

Na cestě jsou dvě zajímavé atrakce. První spočívá v lanovém mostu, kdy kráčíte po jednom laně a dalších dvou se přidržujete a jistíte se na nich. Druhá je pak o něco odvážnější a jedná se o lanovku. Tam se přicvaknete na klatku k sedáku a frčíte k druhé skále. Tato atrakce je možná podejít. Pak už jen zbývá část nazvaná Fantastica, kde lezete na vápencovou homoli, dá se říct, že téměř kolmo vzhůru. Jinak celkově vede cesta stále nahoru a dolu po hřebínku. Z cesty jsou naprosto úžasné výhledy do okolí. Jinak tu bylo poměrně hodně lidí. V našem objednaném počasí to ani nevadilo, ale nechtěl bych tam příliš zažít nějakou paniku v blížící se bouřce. Cesta je dost dlouhá a fyzicky namáhavá. Ještě tři dny po té mě bolely nohy.

Na chatě je problém s vodou (musí se tam kupovat), je proto prozíravé naplnit všechny lahve z jezírka z tajícího sněhu. Někomu to může přijít nějak závadné, ale aspoň mě se po tom trávilo dobře. Na chatě pak byl šílenej kravál a vůbec chaos, co bych dal za to mít s sebou spacák a lehnout si ven a pozorovat hvězdy. Nocleh stojí pro vlastníky pojištění alpenverein 10,5 eura, jinak asi 13. Ale nebyl problém si vzájemně propůjčovat průkaz a tak se ušetřilo jedno pivo.


Neděle 24.září 2006
Cesta z Hochkönig přes ledovec zpět na parkoviště a návrat do Prahy


f0026.jpg f0030.jpg

Ráno jsme vstali na východ slunce, který se konal někdy kolem sedmé, což tedy nebyl velký problém. Podívaná celkem nic moc, ale něco fotek se pořídit dalo. Po snídani jsme se vypravili přes ledovec po turistické cestě zpět do údolí. Ledovec byl dost tvrdý a tak pochod bez maček způsoboval jisté problémy. Pak se prošlo velkým skalním oknem a sutí až do údolí. Tam pak už rostla tráva a po chvíli i nějaké keře, byl odsud moc pěkný výhled zpět do hor.

V hospůdce jsme čekali na Standu s Kristýnou, kteří se někde trochu zapomněli, pak už jen cesta k autu a cesta domů. Jelikož jsme odjížděli až kolem sedmé hodiny odpolední, vrátili jsme se do Prahy kolem půl jedné po půlnoci. Byl to ale moc pěknej výlet a jak jsme říkali se Standou, otevřeli se nám tak nové možnosti -- všechny ty černé ferraty v Dolomitech, tak uvidíme co v budoucnu zdoláme.



Mont Blanc 2006 Hlavní stránka Rudná magistrála 2007

Vytvořeno 10.10.2006 15:44
Copyright © 2006 by Jiří Humpolíček
Linux is like a wigwam. No windows(TM), no gates, apache inside. :-)

Valid HTML 4.01 Transitional